Rajče jménem Maruška

Aloha, příjemná společnost kamarádek, rozpustilá nálada...
Člověka momentálně netíží nic závažnějšího, než jaký koktejl si objednat.
Všechny jsou barevné, ozdobené ovocem, deštníčky, sladké více, či méně, ale sladké.

Protivná uniformita.

Takže... prosím jednu Bloody Mary.

BBBBB na WC...

Dnes se stalo něco, co mne naprosto vyvedlo z míry,
možná stejně tak i některé zúčastněné:

V jednu chvíli se
na dámských toaletách
D003 WC
nacházelo
...
5 slečen!!!

Uvěří mi to někdo? Bez důkazu? Bez fotky?
Poučením pro příště budiž nošení Nikonku také na D003 WC...

Nebo se zeptám "pana Holograma" - Kršky,
zda už FIT nespustil projekci lidských hologramů také na dámské WC,
když v posluchárnách se to údajně velice osvědčuje :)

Šneci jinak...

Dala jsem si slib, že se nebudu bát - života, lidí, nových věcí a zážitků.
Takže jsem začala od podlahy.
Objednala jsem si šneky @@@@@@
(poprvé a naposledy v životě),
a propadla desiluzi - vůbec neklouzali...



Chvíli mi bude trvat, než se na Fany budu dívat jinak,
než s myšlenkou, jak by jí slušel parmazán a bylinky...
ale snad to obě zvládneme překonat :)

K zamyšlení...?

IT sněžné radovánky

Neuvěřitelný den, během tří hodin večerní přednášky zapadalo nádvoří FITu sněhem,
který byl ihned zužitkován ke tvorbě sněhuláka k obrazu informatickému :)

Skleněný fénix

Shořela jsem, utrápená,
ve strašných bolestech duše.

Dlouho jsem doutnala v hromádce popela.

A náhle se zázračně znovuzrodila...

Vyrovnaná a svým způsobem šťastná.

Jsem fénix.

Můj déšť...

Voda slaná padá nocí,
brázdí tváře ulice,
co dělat, spát se nechce,
a bdít už teprve ne.

Kéž ráno přijde brzy
a mrak temný odpluje.
Pryč.

Rozchod.