Můj první notebook

Neuvěřitelné se stalo skutečností.
Ve druhém ročníku na fakultě informačních technologií jsem dostala svůj první notebook
(počítám jako úplně poslední z ročníku - a že je nás kolem 550... zatím - pořád to bohužel klesá).

S taťkou jsme vyrazili do prodejny, kde nás hned zaujal vystavený Asus,
pro mé potřeby jednoduše dokonalý, nádherné parametry, displej 15.4¨,
integrovaná čtečka karet, numerická klávesnice a příjemný desing - a bylo jasno.
Tak jsem dostal svého Miláčka, bohužel se mu ale asi po dvou týdnech zadřel harddisk,
ale mám ho vyreklamovaný čerstvě zpět (s novým HD - zálohovat, zálohovat, zálohovat...),
a dokonce už má i jméno.

Vymýšlela jsem, ale nepřicházela na nic vhodného.
Zdeněk si vzpomněl na jednu mou promluvu a navrhl,
ať ho tedy pojmenuju po tom pánovi, co objevil fakt, že se počet tranzistorových součástek
na čipu každý rok přibližně zdvojnásobí (tohle normálně do konverzace nezahrnuji,
a už vůbec ne se svými přáteli či přítelem, prostě byla příležitost ukázat,
co se to na FITu vlastně učíme užitečného...). Takže - po kom jsem ho to pojmenovala...?
Po panu Moorovi.
Gordonu Moorovi, jak jsem později dohledala.

Takže... Gordone, vítej doma :)