Vyrazili jsme vláčkem do Ivančic, vyškrábali se na Muchovu rozhlednu (čistá výška 4m, prý jedna z nejmenších u nás, nikoli však nejnížeji položených...), akáty a duby porostlou Rénou k viaduktům, novému a "železňáku", kde se konal zasloužený odpočinek s panem závinem a slečnou Sangrií :)
Po vyšplhání k viaduktům Zdeněk k mé hrůze neodolala a docela klidně se šel projít, a k mé ještě větší hrůze, i po železňáku, kde byla pěšinka poměrně úzká a zrezivělá, aby si tam na konci vyfotil svou nohu nakročenou do té neuvěřitelné hloubky...
Cestu jsme si zkrátili po silnici do Stříbského mlýna (nádherná galerie opravdového umění...), a odtud pokračovali v milé společnosti několika umělců a Zdenkových přátel zpět do Ivančic,
kde jsme taktak chytili poslední vlak jedoucí do Brna.
* * *
* * * 
* * * 
* * *
