Badmintonový turnaj v Hamrech

S Adamem jsme se, stejně jako minulý rok, zúčastnili badmintonového turnaje v Hamrech. Zatímco minule jsme chtěli jako nerozlučné hrdličky hrát za každou cenu spolu (což nám bylo umožněno), letos jsme podstoupili regulérní rozlosování taháním lístků a byli zvědaví, s kým každý z nás bude a jestli nastoupíme i proti sobě, případně jak moc to pošramotí náš vztah :)

Já si vytáhla veverku, Adam oříšek. Pointou losování však bylo, že spolu hrály dvojice "predátor-žrádlo" :) Celý turnaj se proto odvíjel jako déjavu - opět spolu, stejní lidé, stejně přátelská atmosféra, stejně náročné boje, a úžasné druhé místo :)

Jediné, co se změnilo, byla nezměrná spokojenost mého osobního trenéra s jeho dílem - mnou jako badmintonistkou schopnou hrát hlavou a na přesnost :)

Lamýci na bedně!!!

Lužánecký volejbalový turnaj Lyžák cup se tento rok opravdu vydařil,
i přes nepřítomnost největších smečařských es a se zraněným členem týmu
se nám podařilo vybojovat nádherné třetí místo!!!



Lamýci taktak dali dohromady základní šestku,
tj. 2x nahravačka (Peťa - zároveň záskok za kapitána, a já),
2x blokař, 2x smečař (Luděk, Honza, Mirek a Adam).
Navíc, jak trefně podotkl soupeřtým Lyžák, jsme byli "poslepovaní",
tj. Honza si dorasoval už tak špatný kotník, zajistil obinadlem a nacpal do tenisky,
Adam kloubová ortéza na koleně, já stahovák na koleně a z kola dorasované rameno,
a kvůli nemožnosti střídat Luděk v posledním zápase o třetí místo pravidelné křeče do nohou...

...a výskot kapitána Ládi nad hlášením bude nejspíše slyšet až z dalekého Islandu :)

Portugalský ohňostroj

...aneb Velký třesk, který dostál svému jménu,
jak vizuálně (obrovské a synchronizované množství efektů, některé oslnivější,
než blesk fotoaparátu), tak sluchově (a hlučnější než hromy pomyslných blesků).

Tentokrát byla stanovištěm k pozorování zvolena mělčina
u zastávky parníku u Přístaviště, poměrně hustě obsazená davem, ale ihned pod ohňostrojem,
společnost veselé partičky FEKT-boys komentující efekty látkou ke státnicím...

Důsledkem bylo, že:
+ jsem viděla ohňostroj i bez zapomenutých brýlí
+ v davu je zafuněno, tedy teplo :)

- saze a podobné smetí z ohňostroje padající do očí
- s tím spojený oblak sirného dýmu
- poněkud drsný odchod - bylo možné odejít po úzkém schodišti,
nebo se zkusit prodírat podrostem, kde šlo ovšem dost dobře narazit na kluzký povrch
a nahoře na ulevující si návštěvníky - tzn. dobývání středověkého hradu :D

Proplakaná neděle...

Posledního květnového deště si náš volejbalový tým
(ve složení já, Peťa, Láďa, Luděk, Mirek a Adam) užil skutečně dosyta.

Celý turnaj Klikou k vítězství (přesunut pro nepřízeň počasí ze včerejška),
konající se na kurtech u Komínské sokolovny, propršelo.
Narozdíl od posledního turnaje BSVL permanentně.

Následky byly zřejmé, když pominu neustálé zavlažování otavnými kapkami,
na které se dalo zvyknout, prokluzující míč a kluzkou okolní trávu,
se hráči pokryly vrstvou rozbahněné antuky,
takže zejména obnažená kůže budila dojem Amerických indiánů :)



Večerní procházka městem,
zpestřená ohňostrojným intermezzem nad Špilberkem

(nešlo si nechat ujít ohňostroj na srdcové Valse d´Amelie,
ale s ohňostoji na přehradě to nelze srovnávat.
Prostě to nění ta magická atmosféra - příroda, nakonec i ty davy lidí a stánky,
vzduch chvějící se hudbou a osvěžující chlad od vody...)

...a dalším, pozvolna zesilujícím deštěm...

Tak přemýšlím, který z letních extrémů posledních dní se mi zamlouvá více.
Ale vzhledem k mému nudou upícím kolu a zbrusu novým kolečkovým bruslím... ;)

Rakouský ohňostroj

Poměrně znatelné ochlazení ("listopadové počasí") a předešlý dopolední liják
nejspíše část potenciálního publika odradil, a tak dav opět prořídl...

Rakouský ohňostroj byl také překrásný,
téma Nebe a pekla uchopené trochu odlišně.

Narozdíl od Španělského striktně vymezené,
kontrastující "nebeské" a "pekelné" úseky
i příslušná hudba. Střídající se pekelné srčící ohně, rudá oblaka ohňů
a hlučného, dunivého ohňostrojného chaosu,
s rajsky jemnými zlatavými efekty do tónů okouzlujícího andělského zpěvu...



Zima byla nakonec snesitelná, díky vrstvám teplého oblečení,
zásobě horkého čaje, medoviny a doslova hřejivé společnosti. Děkuji :)

Rakovec takřka zel prázdnotou (oproti tradičnímu mraveništi u přístaviště),
ale i tak se povedlo zachytit několik hlášek z davu...

"Nepředstavíš nás...?"
"95-60-95."

(Po ohňostroji se jeden připitý mlaďoch svlékl
do spodního prádla a vydal se brodit mělčinou v zátoce.)
Záchranář: "Prosím vás, hladina je uzamčena."

Jablkoň, Ty syčáci a Půlpes...

Včera proběhl na Musilce křest CD Půlpes, nového alba Jablkoně.
Spřátelená předskupina Ty syčáci naladila přítomné svou o něco tvrdší hudbou,
Jablkoň poté přítomné už jen "dorazil" písničkami z nového alba,
které je - jak bylo předesíláno - nesrovnatelně tvrdší, depresivnější a divočejší,
než předešlé počiny, např. CD Bláznivá. ("Omlouváme se těm, co přišli na Folk.")

Ty syčáci rozhodně zaujali, nápadná trojice zejména díky svému frontmanovi
(od pohledu - i mimikou během vystoupení - připomínající Jacka Nickolsona s šedivým afrem vyžívajícího se v beatboxu :) ).

Jablkoň opět ve stejné sestavě, mohutný frontman s hlubokým, struhadlovitým hlasem,
drobná zpěvačka Anička připomínající Ivetu Blanarovičovou a během vystoupení střídající nástroje stejně rychle jako kostýmy, dva osobití kytaristé a neustále do všeho kafrající bubeník...

A křest nového alba šampaňským
("tohle vás stejně nebude bavit, tak se zatím nějak zabavte,
my to tady zatím pokřtíme a pak se bude pokračovat" :) ).



Ty syčáci - Bum bum bum
Bláznivá - ukázky z CD

Španělský ohňostroj...

...první soutěžní a třetí v celkovém pořadí.

Po mírně negativních zkušenostech s davem jsme se společně
s bítýšačkami Evčou a Mirkou sešly k pozorování celé show až na Rakovci.

Možná to bylo středou, částečně i TV programem (přímý přenos z finále Ligy Mistrů),
ale dav byl celkově o poznání řidší a zejména mladší.

Španělská hymna, úsměvné anglické odpočítávání, a Španělé vypustili své ohně.

Téma Peklo a nebe, hudba klasická i moderní,
zrcadlící motivy pekla dokreslované červenými ohni, a zlatavého nebe.
Překrásné efekty ("zlaté vlasy", replikace při jízdě Valkýr), načasování do tónů hudby,
Niki fotil a točil jak nejlépe mohl, aby si vynahradil nečinnost od posledně.

A ohňostroj si vysloužil dunivý potlesk a pískot...
Laťka je tímto nasazena... a hodně vysoko ;)

Hády

Byla jsem přizvána k nedělní cyklovyjížďce D+K...
Trasa byla poměrně lehká, výškově celkem nenáročná,
takže než jsme se nadáli, stanuli jsme na okraji lomu pod Hády.

Byla jsem tu poprvé, takže mě tohle místo s širokým výhledem na celé Brno,
a hlavně do lomu, pokrytém všemožnými nápisy a symboly z kamení
(kde dojemně převládala různá vyznání a motivy srdíček),
prosluněný vzduch vonící po mateřídoušce...
...prostě okouzlilo :)

Show Flash Barrandow

...tentokrát na Brněnské přehradě.

Plus nejlepší melodie skupiny Led Zeppelin (včetně Stairway to Heaven).
Nesoutěžní ohňostroj, musím konstatovat - co teprve budou ty soutěžní...? ;)

Překrásná podívaná, dokonalá synchonizace, barvy a efekty.

Předešlé cestování přecpanou MHD, proplétání se davy kolem přístaviště
a všudypřítomných stánků s občerstvením a hlučných pouťových atrakcí,
a snášení poměrně nízké teploty vzduchu u vody za to určitě stálo ;)

Navíc pod velením zkušených ohňostrojonávštěvníků Dana a Karla
i kritický následný odchod proběhl mazácky - hladce, a tedy i bezbolestně a rychle :)
Děkuji za skvělou společnost těm desetitisícům lidských mravenců na březích,
a D+K navíc za poskytnutí rožku deky na sezení :)

Zahájení Ignis Brunensis

Zahájení ohňostrojování se mělo uskutečnit po slavnostech masek,
ve formě zahajovacího, nesoutěžního ohňostroje na Denisových sadech.
Město zázračně ožilo, rovněž Špilberské pěšinky a stráně
(dodávám, že samotný hrad a přístup na hradby byl uzavřen z pochopitelných důvodů),
avšak toto místo se záhy po vypuknutí uhňostroje ukázalo být ne zcela vhodným.
Nižší prskavky totiž zanikly za kostelem či stromy, ale bohatě to vynahradily jejich vyšší příbuzní, které vždy kostel překrásně orámovaly.

Niki se snažil co mohl, ale kostel a celé představení byly příliš daleko,
takže jediná fotka je tato, alespoň pro vzpomínku na bezvadnou atmosféru,
milou společnost, víno z PET lahví a sýrové hostioidní sušenky ;)

Bagrování v dešti :)

Tradiční páteční outdoor volejbal,
přestože hrozilo reálné nebezpečí bouřek,
Láďa, kříženec rosničky a volejbalového kapitána zápas neodvolal...
Liják přišel, avšak po deseti minutách zázračně ustal, mraky se roztrhaly,
a dokonce i zápas se (přes mokrý a kluzný tartan) nápadně podobal volejbalu :)

Domluvala se další účast na turnaji BSVL 30.5.,
takže jsem přispěchala s alternativním návrhem a svou roli v něm.
Jako nahravačka se příliš jistá v kramflecích necítím, role libera je profláklá,
takže vzhledem k originalitě a taktice půjdu shánět bílé tričko.

Nebude-li opět pršet, přispěje svou troškou tekutiny některý člen týmu
a přes mé "mokrotričkové" pokusy o bloky žádné smeče protihráčů neprojdou! :)

Spoluhráči návrh zvažují s tím, že by bylo případně třeba navyknout na tuto taktiku vlastní tým
...aby se stal dostatečně imunním :D

Turnaj BSVL

(Brněnské Salesiánské Volejbalové Ligy)

Na postech nahravaček se střídaly Peťa, Eva a já,
smeče a bloky obstarali Láďa, Petr, Luděk,
a dva externisti "Renda a Jarda".

Týmové osazenstvo bylo poměrně mladé a volejbalově zkušené,
název našeho týmu (Lamýci) nejenže reflektoval naši momentální úroveň,
ale byl objektem i pár vtípků ("kde máte to "T"?" :) ).

Hrálo se na dva sety, náš tým překvapivě postoupil do druhé skupiny,
kde už si potom od poměrně silných týmů statečně odnášel klepec,
tepve poslední set byl vítězný, taková psychická útěcha bez vlivu na umístění...



Tedy celkově 9. místo z 15.

Ale poctivě vydřené a krví splacené - z příjmu obzvláště prudkého podání
jsem si odnesla na zápěstí moncloidní památku,
díky které bych mohla z placu hrát ve snímku o domácím násilí,
Peťa i Luděk ošklivě a vydatně odřená pravá kolena a celý tým pochroumané volejbalové ego...
Prostě extrémní trénink na příští, amatérštější Lyžák Cup v Lužánkách.

Sportales 2009

Ani příprava na zkoušku mě neodradila od zvaného nahlédnutí na Sportáles,
sestávající z různých sportovních utkání, závodů a dalších akcí...

Odpoledne se už odehrával v prostoru kolejí pod Palackého vrchem,
ve vyhrazeném úseku se míhali závodící cyklisti,
všemožně pobíhali zmateně působící běžci orentačního závodu,
opodál závodili na umělé skále lezci,
po trávnících byla rozmístěna stanoviště netradičních disciplín
(např. "gumové vodítko" - jak daleko se dostanete, než vás strhne zpět...?),
do toho vyhrávalo trio bubnařů příjemné africké rytmy...



Prostě báječný relax na čerstvém vzduchu i sluníčku ;)

Valící se kameny neboli Curling

Jako každý rok, i letos probíhalo v Hokejové hale dětí a mládeže
mistrovství ČR v curlingu.

Podotýkám, že zvítězil pražský CC Savonna naprosto úchvatným posledním kamenem,
který narazil do bránícího kamene soupeřů před kruhem,
tento do soupeřova zatím a jen o několik centimetrů vítězného kamene,
vyhodil jej z hrací plochy, ale sám zůstal o píď dál, než konečný vítězný kámen Savonny).

Peťa, která jako každý rok, i letos obětavě vypomáhala s údržbou ledu,
a pro voliš-partu domluvila jednu večerní dráhu...

Žluté družstvo (kapitánka Peťa, Jirka, Láďa, Luděk a Radek) nakonec těsně
zvítězilo nad červeným (kapitánka - přes všechny své námitky- já , Dan, Ondra a Petr),
ačkoli červené družstvo předvedlo překrásný (a pro žluté potupný) poslední end 4:0
(tj. čtyři červené kameny byly blíže středu než nejbližší žlutý) :)

Při závěrečném posezení se naštěstí nepraktikoval curlingový zvyk,
že vítězné družstvo zve poražené na drink, takže své si byla nucena
odpít pouze Peťa, kterou kdekdo z vděku pozval na panáka ;)

A tady je funny video ze hry, nazvané
"Luděk aktivista a Jirka (v modrém) takticky vyčkávající" :D

Čebínská rozhledna

...a dalších 40km do cyklosbírky...

Původně jsem měla strávit celý den nad otravným programem do sítí,
ale sluníčko a moje jarní nálada byly jiného názoru
(ač chvílemi honící se mraky vypadaly na hrozící déšť).

Takže jsem opět vyrazila s bikerem Danem na jednu z jeho skvělých tras,
s výškově výrazným mezicílem - čebínskou rozhlednou.
Dost velké sousto pro jedince s výško-fóbií - průzorové schody
(Aneb "to co tě drží ve vzduchu je pár centimetrů ocelové sítě" ;)
Vinou poměrně silného větru se rozhledna navíc nepříjemně, ač mírně kývala...

Poté jsme navštívili i opodál ležící Malhostovickou pecku, která se nám z rozhledny zalíbila, neboť vypadala, jako kousíček Pálavy, který sem někdo donesl
(nízký vápencový masiv poblíž silnice, porostlý odkvetlými konikleci).

Cesta tam i zpět jako vždy poměrně zábavným terénem,
kde se neustále střídala lesňačka, kořeny, šutry, štěrk, betonové panely, padlé stromy...



Bikeři, třeste se, i když mám treka, brzy vám to i na těch kořenech natřu...
anebo spadnu, ale vezmu vás s sebou :))

Cyklovelikonoce...

pátek 30
neděle 65
pondělí 40
-----------
dělá... 135km!!! :)
====================

Pondělní vyjížďka byla královsky vykompenzována úžasným jídlem,
které připravila sestra společně se s vým ninjou u nás na zahradě,
jako tekutý zákusek Fragolino (jahodové víno),
prostě neuvěřitelně příjemná seznamovačka "ninji" se "sestři"...



--------------------------------------------------------

Na nedělních 65 kolem Augšperského potoka a Bobravy jsem odrovnala svého parťáka-bikera,
a to mírnou lstí, neboť jsem zákeřně křikla, že vidím žlutou
a on se ohlédl tak prudce, že se již nestačil vymanit ze zajetí SPD... :))

Naštěstí jsem mohla ihned zužitkovat poučení, které mi sám nedlouho předtím udělil:
1) zeptat se: "Jsi v pohodě?"
2) FOTIT!!! :))



-------------------------------------------------------------------

Pátečních 30 bylo korunováno "pastí na cyklisty",
což byl náhle chybějící kus silnice...
naštěstí metrový chodníček na boku se ukázal být poměrně pevný,
takže se přechod podařil bez újmy...

Bílý potok s Evčou

...nádherný, překrásný slunečný den.

Autobusem 303 jsem dorazila za Evčou do Veverské BItÝšky
a společně jsme se vydaly, silnicí rozlisovaných žabích nebožáků,
kolem Bílého potoka...

Po cca 4,5 kilometrech jsme narazily na útulnou zelenou louku
zdobenou krtinci, rozložily deku, a piknikovaly a pily Modrého Portugala,
povídaly si a fotily rouzpustilá letní fota...

Z cesty se k nám semtam stočil pohled či pozdrav kolemjedoucích cyklistů,
jeden nám známý se dokonce "zcela neplánovaně" :) objevil
a přidal k dekovému odpočinku... Slunce jako v létě - prostě nádhera!

Na zpáteční cestě mi trochu zatrnulo,
když nás krokem předjelo policejní auto... občanka, sakra,
neměla jsem ji nechávat doma. Ale mladý policista nevypadal,
že nám chce ztěžovat život... chvíli váhal, pak ho kolega pobídl
"tak to řekni" a on se upejpavě zeptal, neviděly-li jsme po cestě
mrtvou srnu, že ji hledají. Musely jsem se chctě nechtě zasmát
a řekly, že neviděly, že možná bude dál, policisté nám projistotu
s úsměvy sdělili, že to opravdu není vtip a jeli hledat dále po cestě... :)

Ať už našli či ne, na policejní stanici
či některé chatě určitě chutnal srnčí guláš :)

Jarní Medlaňák a jahodové pivo...

Krásný, přenádherný den...

Příjemná procházka na Medlánecký kopec s mou "holkou" Hankou,
(na gymplu jsme si slíbily, že až se nám rozpadnou hetero-vztahy,
dáme se dohromady a budeme mít pokoj :)) )

Usedly jsme do stínu voňavě kvetoucího stromu, povídaly si
a užívaly si jarního vzduchu, tepla a sluníčka,
(a ne jediné, kopec se čile hemžil místními studenty - zejména párečky),
nefotily pár fotek "Hanka a Verča"... :)

Potom obešly Medlaňák oklikou přes les, a to strašné staveniště u
technologického parku, kde ještě nedávno stály zahrádky.
Minuly jsme i hejno nordic-walkařů,
od kterých jsem Hanku musela takřka odtáhnout... ;)

Večer příjemně únavný volejbalový trénink spláchnutý jahodovým pivem... brčkem :)

Sportfoto 2008

...9. dubna končící, navíc volně přístupná výstava v Křížové chodbě Nové radnice.

Rozhodně stálo za vidění, nejsou to pouhé momentky - ať už z Pekingu,
přes Davis Cup, Euro po lokální rugbyové zápasy a amatérská fota,
od vrcholových sportovců, olympijských vítězů po mladé talenty.
Z obrovské většiny fotek čišely nefalšované emoce - výhra, prohra, naděje, bojový zápal...

Doporučuji výstavu shlédnout, zvláště pokud se je poblíž příjemný člověk,
který zná kontexty daných momentů, sportů, okamžiků, a rád se o ně podělí,
je to opravdu skvělý zážitek - dnes navíc ozdobený překrásným jarním počasím... ;)

Polka s Jamesem Bondem...

Tak je o opět tady... ples GML, tentokrát ve Voroněži.
(Gymnázia Matyáše Lercha, pro nezasvěcené ;) )

Program plesu sice nebyl zrovna OK, a ceny uzemňující (33,- za 0,33 vody...),
zvláště pro "chudé studenty", ale sešla se skvělá parta spolužáků.
Takže se opět ukázalo - bavíš se tak, jak si to sám zařídíš ;)

Já byla překvapivě vyzvána k tanci polky třídním rétorem Lukáškem,
kterému od dob gymplu narostla vousatá ozdoba, takže jsme ho pod dojmem,
kterým působil v obleku, protentokát překřtily na Jamese Bonda :)

Více fotografií na Školní ples GML