Pozorovatelka

V parku jsem rovněž potkala již zmiňovanou a focenou veverku,
a nemám důvod pochybovat, že to skutečně byla jedna a ta samá.
V záchvatu trémy se před objektivem ukryla do koruny nejbližšího stromu
(a já si vzpomněla, jak mi na Špilberku jedna málem spadla na hlavu),
ale přesto v nestřežené chvilce krásně zapózovala...

Suché

Medvěd není schopen pozřít oběd, a tak jsem se vydala do města na dopolední nákup,
aby chudák malý neumřel hlady docela (zajímavé, že koláče a jahůdky mu problémy nedělají).

Cesta parkem byla jako vždy příjemně uklidňující,
dokonce jsem narazila na drobné svědectví páteční noci,
a vzniklé foto celkem výstižně nazvala Suché :)

Ranní čajík na zápražku

...úžasný způsob probuzení ospalých očí.
Jahody i rybíz zrají, v hnízdě už jsou namísto vajíček ochmýření drobečci,
sluníčko hřejivě hladí po tváři - prostě ranní idyla :)

Příběh Lidušky a Josefa

Po dnešní návštěvě babičky jsem ve velice melancholické a nostalgické náladě
usedla k prastarým, dědečkem s láskou zhotoveným rodinným albům.

Nejenže jsem si uvědomila, že je jasné, po kom jsem doslova zdědila svou vášeň pro fotografování
(a že se alba hemží skutečně podařenými obrázky - i vzhledem k tehdejší technice),
ale navíc jsem si ucelila příběh života a lásky své babičky a svého dědečka.

V jakémsi časopise jsem kdysi četla o svatební fotografii prarodičů jako jedinečném prvku interiéru.
Nechápala jsem - než jsem nalezla svatební fotografii "Lidušky a Josefa"...

Duševní rozpoložení, ve kterém jsem se ocitla, jen umocnil nález obou snubních prstenů
a zjištění, že prsty, ty podivně štíhlé prsty, mám zase po babičce s takovou určitostí,
s jakou mi přesně padl právě její snubní prstýnek.

Stesk

...daleko a osamělé...

Těstovinový salát s tuňákem a zázvorem

Chvilka improvizovaného vaření...

Osmažila jsem menší cibulku,
vydatně poprášila zázvorem,
přidala konzervovanou kukuřici a opékala,
po chvíli ještě plechovku tuňáka, sůl a trochu kečupu.
Ve finále se vše promíchá s těstovinami a bílým jogurtem.

Vychlazené a podávané během slunečného dne na zahradě chutná nejlépe ;)

Pláč

Pohled do barelu vody jako by přesně vystihoval mé pocity po další návštěvě nemocnice.
Je totiž k pláči, vidět milovanou osobu v takovém stavu a nemoci nijak pomoci... jen doufat.

Babičko, opravdu nevíš, jak se jmenuju...?

Veverky rožnovské skanzenní

Park kolem skanzenu v Rožnově se hemží veverkami,
lze zahlédnout jak klasické rezavé a chundelaté, se štětičkami na ouškách,
tak štíhlé, tmavé, s bílými bříšky... a velkou chutí na oříšky :)

Mazlivá

Podvečer jsem strávila na kolečkových bruslích,
projížděním okolních uliček. V jedné jsem potkala ochotnou kočičí modelku...

Fáze průjezdu peřejí

Potulovala jsem se kolem Bečvy a spatřila trojici okolojedoucích kachen.
Asi matku s dcerami, přičemž mamá ukázkově projela peřejí jako první a její dcery ji následovaly.
Ve finále vše vypadá, jako rozfázovaný pohyb...

Billboard 02

Tenhle Rožnovský kousek je také dost působivý exponát sbírky,
vídala jsem ho už pár týdnů, ale vyfotit se mi jej podařilo až dnes.

Pročítání deníčku ze ZŠ (rok 2001)

Posmutnělá návštěvou babičky v nemocnici jsem se začetla do deníčku tehdy 14tileté Hvězdičky.
A tady jsou některé výstižné útržky:

27. 11. PŘ : dopisovali jsme primáty. Celou hodinu lítalo učebnou Vodáčkovo nebo Piňosovo jméno.

30. 11. ČJ : Četli jsme Špínu od K. Plíhala. Michal chtěl, aby učitelka vysvětlila co jsou sračky.

Na obědě jsem si přisedla za Martinem (tím pádem i za Štumpou). Štumpin mi hodil slupku od mandarinky do omáčky,
já jemu do čaje, on mě do polívky. Já jemu vylila čaj do polívky, on mě vylil polívku s čajem do omáčky a zdrhl.
Já po něm hodila tu jeho slupku. Kvasňa ho seřvala, že háže slupkama, protože já jsem měla mandarinku celou, narozdíl od něj.

4. 12. PŘ: Učili jsme se o lidských rasách. Kuba si přisedl a celou hodinu jsme si kradli pouzdra.

5. 12. D: Vala zkoušel Báru (která mu minule řekla, že se ho bojí) a Míčka. Míčka vyrazil.
Míček totiž sebevědomě prohlásil, že Voltaire, Roussoe a Lomonosov byli osvícenští panovníci.

11.12. VV: Dostali jsme za úkol vyrobit vánoční přáníčka. Kuba hledal úkryt pro své pivo.
Některá byla opravdu "originální" (Šťastné a veselé přeje z Tora Bora Bin Ládin).

12. 12. M: Paní učitelka nám udělala přednášku o pití alkoholu. Michal navrhl vypláchnout pusu svěcenou vodou.
Taky nás poprosila, kdyby jsme náhodou pěstovali mariánku, ať ji nenosíme do školy.

13. 12. ČJ: Pavly se učitelka zeptala na polní plodiny a ona řekla "Bažanti a koroptve".

20. 12. ČJ : Zase slovesné třídy. Učitelka mě postavila za tabuli na diktát tříd a pak na mě zapomněla.

Královna drátěných kartáčů

Po natírání altánku a věšáku na prádlo se můj pohled na svět mírně zdeformoval,
neboť první myšlenkou při pohledu na Rožnovský skanzen bylo "měli by to trochu natřít" :)

Billboard 01

Rozhodla jsem se, že budu sbírat bizarní billboardy, tedy lépeřečeno jejich fotky...
Tenhle je z Brna a na první exponát sbírky opravdu těžký kalibr :)

Smutek

Někdy se přihodí, že na člověka padne,
i když ten ani sám neví, kde a jak se vzal...



Sotva jsem dokončila zkoušky, odputovala jsem z Brna do Rožnova pod Radhoštěm,
coby jediný člověk, který se může postarat o postiženého strýce,
teď když je babička v nemocnici, a jezdit za ní na návštěvy do Valašského Meziříčí...

Rožnov zbožnuji, už od raného dětství, ale přece jen,
když je člověk tak daleko od přátel, přítele, rodiny, bojí se o babičku,
trápí se se strýcem, který odmítá jíst a chřadne a navíc se chová jako vzteklé děcko,
trochu splín na něj po večerech padnout musí...