Na postech nahravaček se střídaly Peťa, Eva a já,smeče a bloky obstarali Láďa, Petr, Luděk,
a dva externisti "Renda a Jarda".
Týmové osazenstvo bylo poměrně mladé a volejbalově zkušené,
název našeho týmu (Lamýci) nejenže reflektoval naši momentální úroveň,
ale byl objektem i pár vtípků ("kde máte to "T"?" :) ).
Hrálo se na dva sety, náš tým překvapivě postoupil do druhé skupiny,
kde už si potom od poměrně silných týmů statečně odnášel klepec,
tepve poslední set byl vítězný, taková psychická útěcha bez vlivu na umístění...
Tedy celkově 9. místo z 15.
Ale poctivě vydřené a krví splacené - z příjmu obzvláště prudkého podání
jsem si odnesla na zápěstí moncloidní památku,
díky které bych mohla z placu hrát ve snímku o domácím násilí,
Peťa i Luděk ošklivě a vydatně odřená pravá kolena a celý tým pochroumané volejbalové ego...
Prostě extrémní trénink na příští, amatérštější Lyžák Cup v Lužánkách.
Žádné komentáře:
Okomentovat